Cílová skupina a persony: Pro koho vlastně píšeš a jak to poznáš
Píšeš články, posty a newslettery, ale vlastně nevíš, kdo je čte? Pak tvoříš naslepo. Na desátém Marketingovém Tlachu jsme řešili, jak svou cílovou skupinu poznat, proč kvůli tomu mluvit se zákazníky a jak ověřit, že obsah opravdu dává smysl.
Co si odneseš
- Cílová skupina je širší okruh firem a rolí, pro které tvoříš, persona je konkrétní modelový člověk z ní s vlastními potřebami, motivacemi a obavami.
- Persony stav z rozhovorů se zákazníky, z jejich přesných slov a z toho, co jim vadí, ne z hlavy.
- Jobs to be done a průběžné ověřování ukážou, jestli obsah řeší to, co čtenář skutečně potřebuje.
Jaký je rozdíl mezi cílovou skupinou a personou?
Cílová skupina je širší kategorie, hlavně typ firem a role lidí v nich, pro které tvoříš. Persona jde víc do detailu. Je to konkrétní modelový člověk s vlastními potřebami, motivacemi a překážkami.
V obsahové strategii potřebuješ obojí. Cílovou skupinu často znáš už z briefu. Persony si ale musíš vytvořit, a hlavně je nevycucat z prstu. Jak na to, jsme probírali na desátém Marketingovém Tlachu.
Jaké otázky si položit, než začneš psát?
- Práce: Co ten člověk potřebuje ke své práci?
- Bolesti: Jaké má frustrace a překážky?
- Motivace: Co ho žene dopředu, viditelně i skrytě?
- Obavy a očekávání: Čeho se bojí a co od řešení čeká?
- Znalost tématu: Je v tématu profík, nebo začátečník?
Když víš, kdo tvůj text čte, můžeš ho napsat tak, aby mu k něčemu byl.
Proč mluvit se zákazníky a jak na to?
Bez reálné zpětné vazby stavíš obsah na domněnkách. Co pomáhá:
- Telefonát: zavolej jim, nech je mluvit a zapisuj si jejich přesná slova.
- Krátký dotazník: několik otázek, na které jde odpovědět za pár minut.
- Skupiny na Facebooku a LinkedInu: sleduj, na co se lidé ptají a co řeší.
- Obchodníci: znají nejčastější dotazy i emoce zákazníků.
Tip: Kromě toho, co se lidem líbí, se ptej i na to, co jim vadí. Negativní emoce bývají silnější a o potřebách často řeknou víc.
Jak popsat personu krok za krokem?
- Demografie: věk, pracovní pozice, prostředí.
- Psychografie: co řeší, jak se rozhoduje, čeho se bojí.
- Den v životě: kde tráví čas, co ho stresuje, co hledá.
- Jobs to be done: co chce vyřešit a co ho k tomu vede.
- Uživatelské scénáře: co udělá, když se dostane do určité situace, a co potřebuje slyšet, aby se posunul dál. Scénáře pak přirozeně navazují na customer journey.
Přístup jobs to be done zpopularizoval Clayton Christensen z Harvard Business School. Lidé si podle něj produkt „najímají“, aby za ně udělal konkrétní práci. Víc o tom píše článek Know Your Customers’ “Jobs to Be Done” v Harvard Business Review. Jobs to be done často řekne víc než demografie: 2 lidé stejného věku a pozice můžou řešit úplně jinou práci.
Příklad persony:
- Kdo: marketérka v B2B firmě s 30 lidmi, na marketing je sama.
- Bolest: obsah vzniká nárazově, když zbude čas.
- Obava: že investuje čas do obsahu, který nikdo nečte.
- Job to be done: mít plán obsahu, který obhájí před vedením.
- Co potřebuje slyšet: že plán zvládne udržet i bez týmu.
Jak ověřit, že obsah pro tvou cílovou skupinu funguje?
- Analytika: čas na stránce, míra odchodů, počet kliků.
- A/B testování: různé nadpisy, úvody a formáty.
- Dotazování: pošli hotový text pár lidem z cílové skupiny a sleduj, jak reagují.
- Komentáře a zpětná vazba: píšou lidé pod obsah, sdílejí ho?
I ticho je informace: když se nikdo neozývá, něco možná nesedí.
Kde hledat data o cílové skupině?
- Rozhovory se zákazníky: nejcennější zdroj.
- Facebookové skupiny a diskuze na webech: kde lidé řeší problémy vlastními slovy.
- Výzkumné databáze: například Atlas Čechů od Behavia, kde si zdarma prohledáš skupiny Čechů podle chování a postojů.
- AI asistent jako sparingpartner: na hypotézy, ne jako náhrada rozhovorů.
Co ti navrhne AI, ber jako hypotézu, kterou ověříš u skutečných lidí.
Kde mít persony, aby je tým opravdu používal?
Persona, která leží v šuplíku, nikomu nepomůže. Funguje, jen když ji máš před očima ve chvíli, kdy plánuješ obsah. V Contesauru máš persony uložené v sekci Společnost spolu se značkou a fázemi See–Think–Do–Care. AI marketingový manažer z nich vychází, když ti navrhuje obsah, a v kalendáři si pak vyfiltruješ, co tvoříš pro koho.
Nejčastější chyby
- Persony z hlavy: vznikly u stolu bez jediného rozhovoru se zákazníkem.
- Jen pozitivní otázky: zjistíš, co se líbí, ale ne, co vadí.
- Cílovka místo persony: „marketéři ve firmách“ je moc široké na to, aby se pro ně dalo psát konkrétně.
- Persony v šuplíku: dokument vznikne a při plánování ho nikdo neotevře.
- Žádné ověření: obsah vyjde a nikdo nesleduje, jestli trefil.
Závěr
Bez znalosti cílové skupiny jsi jako dinosaurus v mlze. Když víš, pro koho píšeš, mluvíš jeho jazykem a odpovídáš na otázky, které opravdu má. Začni tím, že zavoláš 5 zákazníkům a zapíšeš si jejich přesná slova.
Přihlas se na další Marketingový Tlach a diskutuj s námi!
Časté otázky
Kolik person potřebuju?
Na začátek stačí 1–3 hlavní persony. Víc jich tým při plánování těžko udrží v hlavě a obsah se rozmělní.
Jak často persony aktualizovat?
Když se změní produkt, trh nebo zákazníci. Jinak je projdi aspoň jednou ročně a doplň, co nového zaznělo v rozhovorech.
Jak se persona liší od ICP?
ICP (ideal customer profile) popisuje ideální firmu jako zákazníka: obor, velikost, situaci. Persona popisuje člověka v té firmě, jeho práci, motivace a obavy.
Dávají persony smysl i v B2B, kde nakupuje celá firma?
Ano. O nákupu v B2B rozhoduje víc lidí, třeba uživatel, jeho šéf a ten, kdo platí, a každý potřebuje slyšet něco jiného. Proto se v B2B dělá persona pro každou roli v rozhodování.